Popis
Svatyně Madony z Montalta je kostel na pahorku Caperrina nad centrem Messiny, s průčelím obráceným k moři mezi dvěma špičatými zvonicemi. Vystoupáte sem kvůli legendě o jeho založení a kvůli výhledu na úžinu.
Z vyhlídkové terasy před kostelem přehlédnete město, přístav i Messinskou úžinu. Výhled chválil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Messiny v roce 1988.
Na připomínku stojí na terase socha papeže v životní velikosti, zachyceného, jak obdivuje město shora: nezvyklý společník na vyhlídce.
Průčelí se dvěma zvonicemi s jehlancovými střechami po stranách pochází z roku 1930. Po zemětřesení v roce 1908, které svatyni proměnilo v hromadu sutin, to byla první obnovená církevní stavba ve městě.
Založení souvisí s válkou sicilských nešpor. V roce 1282 byla Messina, vzbouřená proti Anjouovcům, v obležení a Caperrina se stala dějištěm tvrdých bojů. Podle legendy se jedné noci na pahorku zjevila Bílá paní, která odkláněla nepřátelské šípy a zakrývala hradby svým závojem.
Tou paní byla Madona, od té doby uctívaná také jako Madona Vítězství. Brzy nato se zjevila ve snu mladému mnichovi Mikulášovi a požádala ho o svatyni právě na tom místě. Bílá holubice, řekla mu, v letu vyznačí její obrys.
Druhý den ráno se před senátem, arcibiskupem a mnoha věřícími holubice objevila a nakreslila obrysy kostela. Stavba začala v roce 1286 a základní kámen položila královna Konstancie, vdova po Petrovi Aragonském.
Z Caperriny podle tradice také dvě ženy, Dina a Clarenza, v noci odrazily nepřátelský útok na hradby. Obě hrdinky i let holubice najdete na orloji zvonice katedrály, kde se každý den kostel z Montalta vynoří z pahorku.
Svatyně byla vysvěcena v roce 1389 a král Fridrich III., syn Konstancie, ji obdařil důchody a výsadami. Vedle vyrostl klášter cisterciaček, který zažil staletí rozkvětu až do zrušení v roce 1866.
Z vyhlídkové terasy před kostelem přehlédnete město, přístav i Messinskou úžinu. Výhled chválil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Messiny v roce 1988.
Na připomínku stojí na terase socha papeže v životní velikosti, zachyceného, jak obdivuje město shora: nezvyklý společník na vyhlídce.
Průčelí se dvěma zvonicemi s jehlancovými střechami po stranách pochází z roku 1930. Po zemětřesení v roce 1908, které svatyni proměnilo v hromadu sutin, to byla první obnovená církevní stavba ve městě.
Založení souvisí s válkou sicilských nešpor. V roce 1282 byla Messina, vzbouřená proti Anjouovcům, v obležení a Caperrina se stala dějištěm tvrdých bojů. Podle legendy se jedné noci na pahorku zjevila Bílá paní, která odkláněla nepřátelské šípy a zakrývala hradby svým závojem.
Tou paní byla Madona, od té doby uctívaná také jako Madona Vítězství. Brzy nato se zjevila ve snu mladému mnichovi Mikulášovi a požádala ho o svatyni právě na tom místě. Bílá holubice, řekla mu, v letu vyznačí její obrys.
Druhý den ráno se před senátem, arcibiskupem a mnoha věřícími holubice objevila a nakreslila obrysy kostela. Stavba začala v roce 1286 a základní kámen položila královna Konstancie, vdova po Petrovi Aragonském.
Z Caperriny podle tradice také dvě ženy, Dina a Clarenza, v noci odrazily nepřátelský útok na hradby. Obě hrdinky i let holubice najdete na orloji zvonice katedrály, kde se každý den kostel z Montalta vynoří z pahorku.
Svatyně byla vysvěcena v roce 1389 a král Fridrich III., syn Konstancie, ji obdařil důchody a výsadami. Vedle vyrostl klášter cisterciaček, který zažil staletí rozkvětu až do zrušení v roce 1866.