Popis
Konkatedrála Nejsvětějšího Spasitele je druhá katedrála Messiny, kostel z 20. století, který uchovává velmi starý titul: archimandritát, instituci, jež po staletí řídila kláštery řeckého ritu na Sicílii a v Kalábrii.
Budova postavená v letech 1928–1932 je velký dvoupodlažní komplex, v jehož středu stojí průčelí kostela, kterému vévodí socha žehnajícího Krista. Uvnitř tři lodě oddělují korintské sloupy se štuky barokního rázu; klenba a fresky byly obnoveny po válečném bombardování. Vedle je salesiánská oratoř.
Příběh začíná u Rogera Normanského, který založil velký baziliánský klášter na špičce poloostrova San Raineri. V 15. století v Messině vzkvétala s archimandrity spjatá akademie řeckého jazyka, kterou vedl mimo jiné humanista Konstantinos Laskaris.
Zemětřesení v roce 1908 zničilo klášter, který se mezitím přestěhoval tam, kde dnes stojí Regionální muzeum. Arcibiskup Angelo Paino tehdy dal archimandritátu toto nové sídlo a v letech 1943–1946, kdy byla katedrála poškozena bombami, sloužil jako katedrála právě tento kostel.
Budova postavená v letech 1928–1932 je velký dvoupodlažní komplex, v jehož středu stojí průčelí kostela, kterému vévodí socha žehnajícího Krista. Uvnitř tři lodě oddělují korintské sloupy se štuky barokního rázu; klenba a fresky byly obnoveny po válečném bombardování. Vedle je salesiánská oratoř.
Příběh začíná u Rogera Normanského, který založil velký baziliánský klášter na špičce poloostrova San Raineri. V 15. století v Messině vzkvétala s archimandrity spjatá akademie řeckého jazyka, kterou vedl mimo jiné humanista Konstantinos Laskaris.
Zemětřesení v roce 1908 zničilo klášter, který se mezitím přestěhoval tam, kde dnes stojí Regionální muzeum. Arcibiskup Angelo Paino tehdy dal archimandritátu toto nové sídlo a v letech 1943–1946, kdy byla katedrála poškozena bombami, sloužil jako katedrála právě tento kostel.